21. března si děti místo aktovky s učením sbalily jen svačinu a oblíbenou hračku, která měla hrát hlavní roli v jejich vlastním animovaném filmu.
Projektový den začal povídáním o animačních technikách a malou animační rozcvičkou, kdy si děti zkusily rozpohybovat panáčka nakresleného na proužku papíru. Dozvěděli jsme se, že k plynulému pohybu, který v animovaném filmu trvá 1 sekundu je zapotřebí udělat 25 obrázků. Rychle jsme začali počítat kolik jich bude zapotřebí na film trvající 2 a více sekund. A zjistili jsme, že jim bude muset být opravdu hodně.
Po názorné ukázce jak správně při animaci postupovat, začaly děti ve dvojicích přemýšlet o vlastním filmu. Musely vymyslet nejen název, ale také promyslet krátký scénář, domluvit se, co jejich hračky společně prožijí. Oba tvůrci měli těžkou práci, jeden musel posouvat figurky tak, aby jejich nasnímaný pohyb byl co nejplynulejší a druhý musel pořídit kvalitní, nerozmazané snímky. Děti zjistily, že to vůbec není jednoduché a že je zapotřebí velké trpělivosti, ale nikdo se nenechal odradit a díky panu lektorovi jsme si na závěr mohli užít festival krátkých animovaných filmů z vlastní tvorby.
Uvědomili jsme si, že každý film byl něčím výjimečným. Někde to byl povedený scénář, jinde se podařilo zachytit opravdu plynulý pohyb postav, v dalším filmu si autoři dali záležet na kulisách, které hezky podtrhly děj. Děti měly z filmů radost a myslím, že to nebyl jejich poslední animační počin.
Šárka Brabencová a děti z 1. B